Ondoň krysoprasí

Ondoň krysoprasí, latinsky isineum ratoporcum, je velice expanzivní, pažravý a škodlivý druh ondoně. Má silný sklon ovládat jiné poddruhy ondoňů.

Výskyt: Pochází z jihoslovenských močálů v povodí Dunaje, jeho krátkodobý výskyt byl kdysi zaznamenán i ve Francii a Švýcarsku, později i v Maroku, kde byl však místními domorodci vyhuben. Na naše území se rozšířil koncem minulého století, některé prameny hovoří o tom, že sem byl zavlečen proti své vůli.

Pro své rozsáhlé parazitické schopnosti je od roku 2013 veden jako krajně nebezpečný invazivní druh, z čehož plynou občasné snahy o jeho vyhubení, případně zahnání do lokality původního výskytu. Zvláštností je, že ačkoliv žije (ve shodě s původním biotopem) především v hlubokých bažinách (v doupatech vystlaných vatou), občas staví hnízda, nápadně se podobající čapím, aby poté předstíral, že nejsou jeho.

Popis: Hlava podobná krysí, drobná těkavá očka a výrazné uši a čelo podobné makakovi. Krátká srst neurčité barvy. Výška okolo 170 cm, ale snaží se před svým okolím působit větším, než ve skutečnosti je. V přítomnosti schopnějších živočišných druhů však naopak vypadá mnohem menší.

V dospělosti dosahuje hmotnosti zhruba pěti průměrných sviní domácích, ale s věkem toto číslo roste.

Potrava: Je to velmi nevybíravý všežravec. Živí se především řepkou, včelami a motýly, má také rád sysly. Jeho činnost však způsobuje značné škody v zemědělství. Kromě toho je schopen během krátké doby vyčerpat velké množství zdrojů z poměrně širokého okolí svého teritoria, v některých případech až na územích srovnatelných s Evropou.

Základní rysy a schopnosti: Má mimořádné schopnosti předstírání, ve kterých předčí i chameleóna, strašilku, vačici viržinskou nebo chobotnici. S posledně zmíněným živočichem má dle biologů společného dokonce ještě mnohem více, než napovídaly původní výzkumy, v současné době se jedná o předmět probíhajícího bádání.

Velmi důsledně chrání svoje teritorium i zásoby. Mezi laickou i odbornou veřejností je proto někdy lidově nazýván „hovado urputné“. Zároveň se velmi nerad pohybuje na cizím území, proto svůj pelech opouští raději za tmy nebo za doprovodu ochočených statnějších ondoňů. I v jiných ohledech se obecně vyznačuje mimořádnou zbabělostí.

S tím souvisí i to, že ačkoliv se sám považuje za alfa-samce, ve skutečnosti je behaviorálně řazen do speciální kategorie analfabeta-jedinců, což znamená, že v přitomnosti skutečných alfa-samců vykazuje naprostý opak chování beta-samců.

Nerad spolupracuje s jinými živočišnými druhy. V minulém století bylo nicméně zaznamenáno intenzivní kooperativní chování s příbuzným druhem isineum estebacus, dnes již údajně vyhynulým. Občas za spoluprácí vydává chování, které je však ze své podstaty parazitické, neboť po uspokojení svých potřeb napadené organismy opouští a ponechává je svému osudu, kterým je zpravidla pozvolný úhyn.

Komunikuje prostřednictvím zvláštních kňouravých zvuků, jejichž význam se zatím nepodařilo plně rozluštit, ale působí jako náhodná směs prvků komunikace několika příbuzných druhů ondoňů.

Rozmnožování: Původní informace v odborné literatuře uváděly u tohoto druhu množení dělením. To se záhy ukázalo jako zcela mylné, ondoň krysoprasí se naopak zásadně nikdy nedělí. Bohužel přesný způsob množení a následné péče o mláďata nebyl dosud spolehlivě zdokumentován, zčásti i proto, že má tendenci svá mláďata odkládat na neznámá místa.

Ostatní: V jeho genetické výbavě byla nalezena výrazná stopa příbuznosti s poddruhem ondoně rudého.

Má rád krácení všeho druhu, od srsti, přes ocásek až po to ostatní.

Na přelomu let 2025-26 byl blízko úplnému vyhubení, ale podařilo se mu zbabělým úprkem uniknout do tzv. imunitních mokřadů, mimo jiné za pomoci ondoně prostolidového, ondoně trucovitého a ondoně benzínového.