Ondoň rudý

Ondoň rudý

Ondoň rudý, latinsky isineum bolshevicum, je jedním z nejškodlivějších a nejpodlejších druhů nejen v rámci rodu ondoňovitých, ale i v celé zvířecí říši.

Výskyt: Je rozšířený prakticky po celém světě. Jeho početnější populace se vyskytují především na území dnešní Severní Koreje, Kuby, Číny, Ruska, Laosu, poměrně nedávno se přemnožil i na územích Venezuely, velkých částech Afriky, Nikaraguy a dalších. První výskyt této mutace byl zaznamenán před zhruba 150 lety na území Francie, o několik desetiletí později pak v Rusku, kde se následně přemnožil.

Popis: Tělo se strunou ve tvaru srpu (páteř tento druh nemá vyvinutou) a hlava připomínající kladivo. Kůže temně zarudlá, posetá bradavicemi. Má dlouhé prsty, ale krátké nohy. Je vybaven zbytnělým misantropickým a tlachavým mozkovým centrem a místo srdce má speciální aparát, řízený shora ústředním orgánem. Vylučuje vše jedním otvorem (tzv. princip jedné strany).

Potrava: Je všežravec, má velmi silný žaludek. Narozdíl od některých jiných ondoňů nemá ve zvyku tvorbu potravinových zásob ani nedisponuje schopností pěstování či chovu. Tento svůj nedostatek kompenzuje tím, že potravu odebírá ostatním živočichům (kteří pak mnohdy umírají hlady), pod záminkou sdílení. Sám jako jedinec toho sice není schopen, ale vytváří za tímto účelem větší hierarchická společenství a tzv. třídy.

Základní rysy a schopnosti: Užitečnými schopnostmi příliš neoplývá, ale zato o nich dokáže dlouze tlachat (pozn.: tlachání je odborný termín, označující způsob komunikace tohoto živočišného druhu).

Tváří se na první pohled mírumilovně, ale ve skutečnosti se nesnese na jednom teritoriu s žádnými jinými druhy. Toleruje je jen pokud není schopen se jich zbavit nebo to pro něj je výhodné, vždy však za cenu kontroly nad jejich zásobami. V případě, že zásoby dojdou, uchyluje se k likvidaci konkurenčního druhu.

Rozmnožování: Rozmnožuje se rychleji než krysy nebo trpaslíci. Je schopný – pozor, jedná se v tomto případě opět o terminus technicus, nikoliv vulgarismus – ojebat v krátkém čase velké množství dalších jedinců. Tato extenzivní strategie je pro něj klíčová, protože není jinak příliš plodný.

Ostatní: Kam šlápne, tam ani tráva neroste; někdy až mnoho desetiletí.

Nějakou dobu se tvrdilo, že na našem území byli ondoni rudí v souladu s platnými zákony vyhubeni, ale není tomu tak. Byli pouze dočasně zalezlí ve svých norách, v posledních letech začínají opět vylézat.

Ondoň zemní

Ondoň zemní

Ondoň zemní, latinsky isineum humusum, je mimořádně zákeřný, nevzhledný a škodlivý druh ondoně.

Výskyt: Pochází z Českomoravské vysočiny, kde se dodnes občas vyskytuje, bývá však v posledních letech častěji k vidění v Praze a okolí. Jeho přirozeným biotopem jsou různá temná zákoutí.

Popis: Hruškoidní hlava velikostně srovnatelná se zbytkem hruškoidního těla je spojena s trupem přímo, bez krku, ke straně nakloněná. Počet brad: 2-5 dle aktuální části sezóny. Srst značně prořídlá. Má velmi ohebnou páteř, jedenkrát céčkovitě prohnutou. Dolní končetiny, u původního rodu isineum prisca využívané k chůzi, u tohoto druhu metamorfovaly do podoby parapodií, pozorovaných u některých druhů měkkýšů.

Speciální rozpoznávací znak: Vlevo dole má peroutku.

Potrava: Živí se především suchými listy tabáku a bylinkami v tekuté podobě. Má také rád sladké. V případě nouze se spokojí se slanou vodou aplikovanou nitrožilně.

Základní rysy a schopnosti: Své mimořádné spinální flexibility využívá při rektální skanderaci v cizích teritoriích východně od míst jeho přirozeného výskytu, především pak v oblasti Ruska a Číny. Oblastem na západ se naopak raději vyhýbá.

Pohybuje se stejně dobře na pevné zemi, na sněhu i na vodě. resp. stejně špatně. Vyznačuje se vysokou mírou mentální a názorové proměnlivosti, kterou sám prezentuje jako projev vysoké inteligence. Někteří badatelé to označují za jednu z jeho klíčových evoluční předností, znaky rozumového jednání v tom však nebyly ani po letech pečlivého výzkumu detekovány.

Jeho přirozená obezřetnost ho odrazuje od přímých střetů se silnějšími jedinci, vydává se proto pouze do oblastí výskytu nižších forem života.

Rozmnožování: Dosud ne zcela objasněno. Jedinci tohoto druhu nebyli nikdy spatřeni při činnostech, byť jen vzdáleně připomínajících rituál namlouvání nebo dokonce akt reprodukce, ačkoliv byly poblíž příbuzné samičky. Některých samiček a jejich druhotných pohlavních znaků se ondoň zemní dokonce panicky bojí. Nicméně studium jejich anatomie vede k předběžným závěrům, že se zřejmě rozmnožují prostřednictvím nepřímého přenosu genetické informace přes drobné parazity (takzvané ovčáčky křivé), kteří se přiživují na některém z orgánů tohoto druhu.

Ostatní:
Přestože se dle expertů nejedná o ohrožený nebo jakkoliv žádoucí druh, je chráněn zákonem.

Jedná se o první živočišný druh, u něhož byla zdokumentována imunitní reakce vedoucí k transformaci diabetes mellitus 2. typu na (u tohoto ondoně pro něj zcela neškodnou) debilitas totallus 1. typu.

Radar bude. Ruský!

Radar bude. Ruský!

Předseda ČSSD a poslanec Jiří Paroubek se po svém návratu z Ruska netajil se svým dobrým pocitem z právě dokončené mise. V průběhu několika dnů se opakovaně setkal s vedením strany Spravedlivé Rusko a se sestrou nedávno zvoleného budoucího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, která je významnou členkou předsednictva Strany socialistických žen Ruska. Novinářům, kterým se představil v darované generálské uniformě, sdělil, že: „vedle projednávání záležitostí okolo vstupu do Socialistické internacionály a výměny zkušeností v oblasti plánovitého hospodářství byla nejdůležitějším bodem našich jedání s ruskými zástupci radarová základna na území České republiky.“

Nejedná se však tentokrát o již delší dobu plánovaný a kontroverzní americký radar, ale naopak o jeho ruskou obdobu. Dle jednoho z členů Paroubkovy delegace, vojenského specialisty plk. A. Š. Kalaše, by se mělo jednat o „protipól k americkému zařízení, jehož cílem je především přispět k stabilizaci evropského prostoru.“ Kromě již předjednané dohody o výstavbě byly novinářům po příletu sociálních demokratů do Prahy představeny v hrubých rysech i technické parametry zamýšleného radaru. Vnější geometrie detektoru je optimalizována s přihlednutím na jeho umístění v české kotlině a při jeho kontrukci byla uplatněna řada unikátních technologií vyvinutých ruskými inženýry z celého světa. O přesném místě se zatím pouze spekuluje, ale jako nejpravděpodobnější se jeví návrh na využití areálu v oblasti Ralsko, který ještě z minulosti disponuje odpovídající infrastrukturou.

V přiloženém posudku se k technické stránce věci vyjadřuje i ruský generál pro radiokomunikaci V. I. Lokatěnko, který na hladký průběh celého projektu dohlíží: „Náš radar je založen na zcela nové generaci radiolokátorů, svými parametry jednoznačně předčí projektované americké zařízení. Podařilo se nám vyvinout rádiové vlny až dvakrát delší a dokonce o celých 34% rychlejší.“ Zdá se tedy, že největším trumfem ruského radaru bude schopnost detekce podezřelých objektů (především balistických raket a stíhaček typu Stealth) dříve, než je zaznamená americká strana.

Poslanec J. Paroubek na tiskové konferenci v pražské Ruzyni vyjádřil svou spokojenost s dosavadním průběhem jednání: „Tuto svou návštěvu hodnotím vedle mých cest do Číny a na Kubu jako jednu z nejúspěšnějších. Dokazujeme našim voličům, že politika ČSSD není založena jen na slibech. Premiér Topolánek bude o plánu Ruska informován v nejbližší době. Předpokládám, že přehodnotí politické aktivity opoziční ČSSD, které nedávno neprávem nazval ‚obstrukčními‘, a ocení náš aktivní přístup k zahraniční politice ČR.“

Dle průzkumu renomované agentury C&K Modus se pro výstavbu nového zařízení vyslovilo celých 70% občanů České Republiky, jen 18% dotázaných je proti, zbytek není dosud rozhodnut. V původních výsledcích ankety bylo procento kladných hlasů sice méně než poloviční, ale pracovníci agentury výsledky zkorigovali na správné hodnoty poté, co je Jiří Paroubek upozornil na závažnou systematickou chybu použité metody. Uvedená čísla jsou příslibem do plánovaného referenda, které by mělo dle některých poslanců proběhnout koncem roku, hned poté, co se podaří prosadit příslušný zákon.

Souběžně s oznámením o vybudování nové vojenské základny ruské armády v ČR začínají prosakovat zprávy o záměru ruské diplomacie zrušit vízovou povinnost pro české občany. Pracovník ruské ambasády v Praze Jurij G. Štamplov seznámil českou stranu o záměru umožnit volný vstup na území Ruska všem občanům ČR, kteří v referendu vyjádří svůj souhlas s výstavbou nového radaru. Dá se nicméně očekávat, že konečnému rozhodnutí budou předcházet ještě dlouhá jednání mezi ruským ministerstvem zahraniční a českými zástupci. Bude také třeba včas výrazně posílit administrativu ruského zastupitelstva, aby zvládlo očekávaný nápor zájemců o vycestování do „země, kde dnes znamená zítra.

Vedle Jiřího Paroubka by se v nadcházejících jednáních rád angažoval také předseda KSČM Vojtěch Filip. „Udržování dobrých vztahů s Ruskem je pro nás důležitou prioritou. Tato velmoc již mnohokrát v minulosti prokázala, jak důležitým je nám všem spojencem, bratrem a velkým vzorem. Umožnit mu vybudovat vojenskou základnu s radarem na našem území chápu téměř jako naši národní povinnost a důležitý příspěvek ke globální bezpečnosti. Rozhodně půjde o mírový počin, narozdíl od amerického radaru, který bude jistě dříve či později zneužit k zištným cílům válečných štváčů z USA.“