Srazí se Měsíc se Zemí?
Měsíční úplněk je běžný a
pravidelně se opakující přírodní jev, podobně jako příchod ročních
období. Ten dnešní je však mimořádný tím, že při něm bude Měsíc
o tisíce kilometrů blíže k Zemi než je dlouhodobý průměr, za
posledních 15 let tak blízko
nikdy nebyl. Oběžná dráha Měsíce není přesně kruhová, v perigeu
bývá o téměř 50000 km blíže než v apogeu. Ovšem dnešní hodnota je
i na apogeum neobvykle nízká. Dalo by se až říci znepokojivě nízká.
Měsíc bude v důsledku toho o 30% jasnější a bude se jevit na obloze
o 14% větší.
V souvislosti s touto událostí se opět rozproudily diskuse na téma
globálního přibližování Měsíce, které v poslední době poněkud
zanikly v neméně důležité celospolečenské debatě o změnách klimatu.
Tento týden mimořádně svolaný Mezivládní panel pro změnu dráhy Měsíce
(IPMOC) měl na programu řadu otázek, které až nyní začínají pronikat na
veřejnost. 
Původní práce Prof. Michaela Womanna, která je ve zprávě IPMOC
citována, jasně ukazuje rostoucí trend v přibližování Měsíce
k naší planetě a výpočet, dle kterého bude Měsíc již za 8 let
ještě blíže než dnes (o téměř 0.02%). Extrapolace pro 21. století je
pak vysloveně alarmující, vlivem dalšího poklesu vzdálenosti Měsíc-Země
a s tím souvisejícího silnějšího gravitačního působení našeho
vesmírného souputníka vzroste
hladina světových oceánů o několik metrů, atmosféra zřídne až
o 15% a vodní srážky budou padat o nejméně 9% pomaleji, což nejspíše
povede k masivnímu rozšiřování pouštních oblastí.
Nejzávažnějším závěrem vědeckých studií i ústřední komise IPMOC je však zjištění, že tyto globální změny velmi zřetelně korelují s lidskou činností, konkrétně s množstvím světelného záření, které lidstvo vyprodukuje. Womannův pečivě zpracovaný graf ukazuje, že po téměř tisíciletém období bez výraznějších změn nastává zlom po roce 1879, kdy T. A. Edison přišel se svým vynálezem elektrické žárovky. Změny se pak v průběhu 20. století ještě výrazně prohloubily s tím, jak postupně rostla produkce umělého osvětlení.
Tuto překvapivou závislost vysvětlil ve svém přelomovém článku Dr. Ted Bake s pomocí Maxwellových rovnic. Jak známo, světlo není ničím jiným než elektromagnetickým zářením. Magnetismus obsažený v tomto záření je superponován na přirozený magnetismus zemský a díky svému dalekodosahovému působení vytváří zvýšené silové pole zakřivující přirozenou dráhu Měsíce. V následující studii zveřejněné v loňském roce zároveň potvrdil výsledky pozorování Prof. Womenna svými přesnými statistickými daty z laserového distantmetru umístěného na palubě výzkumné geologické lodi Wobbly, brázdící vody Tichého oceánu.
Komise IPMOC i političtí představitelé valné většiny vyspělých států celého světa se shodli na nutnosti okamžitého řešení této vážné situace. Byl navržen závazný protokol, dle něhož by mělo být sníženo množství světelných emisí do atmosféry o 4% ročně až do roku 2026, kdy by byla dosažena zhruba poloviční úroveň současného stavu. Plánují se značné investice do elektrotechnických a chemických oborů a do podpory alternativních světelných zdrojů o nižší svítivosti, např. již laboratorně otestovaného pyrowaxového modulu, který bude nejen šetrnější k sluneční soustavě, ale také levnější na provoz než současné žárovky a zářivky. Evropská unie dále v nejbližší době zavede tzv. iluminační kvóty, na jejichž dodržování budou dohlížet komisaři pro geolunární záležitosti.
Objevují se bohužel také skeptické hlasy, snažící se celý problém globální změny mesíčního orbitu bagatelizovat. Několik rádobyvědeckých článků se pokouší zcela nepřesvědčivým způsobem vyvrátit závěry zveřejněné v závěrečné zprávě IPMOC a potažmo popřít naprosto zřejmý vliv elektromagnetického smogu viditelného spektra na pohyb Měsíce. Naštěstí nejde o většinový názor, neboť v širší odborné veřejnosti a postupně i v celé společnosti začíná panovat jednoznačná shoda pokud jde o neodkladnost kroků, vedoucích k navrácení našeho přirozeného satelitu do jeho původní dráhy. Není pochyb, že budou v příštích letech muset být pro tento účel vyčleněny stovky miliard dolarů, ale již nyní je jisté, že to budou dobře vynaložené prostředky. Jde přeci o zodpovědnost nás všech, celého lidstva.