<!–texy–>Ani nevíš, kolika detaily ses mi trefil do žusta. Jenže furt (jako myslim, když nad tim přemejšlim svým mozečkem) nevim jestli a jak by mělo fungovat toto: “Pokud se daná společnost výraznou většinou shodne na tom, ze něco je „špatné“ (rozuměj: pro ni škodlivé, nepřijatelné nebo nemyslitelné), pak můžete takové měřítko v přiměřeném kontextu použít jakožto určitý etalon.” Dojdeme k tomu etalonu kritickou analýzou faktů? Můžeme to vždycky udělat? Co když se všichni pletou? Chytnou se pak všichni za nos? Tim nezpochybňuju, cos psal výše. Souhlas. Protože podle mě existuje ještě třetí skupina lidí: Ti, kteří chtějí mít vyhraněný názor, ale nejsou si jistí, jestli si ho utváří správně. A “názor výrazné většiny” se podle mě prostě nedá zjistit.

[PS: Sláva, někdo píše taky blog mateřštinou.]